Zdravím,
Je mě 26 let, Od 13 let o sobě vím že jsem zoofil. Začalo to masturbací nad obrázky zvířat, především koní. O panictvi jsem přišel ve 14 s klisnou.Postupne jsem zkusil všechna zvířata.. Feny, ovce, kozy, krávy... Od začátku vím, že mě to zničí život. Nejde jen o sexuální kontakt, ale především duševní, mám dvě klisny a milujeme se, trávím s nimi veškerý svůj čas, jsou šťastné když mě vidí . Bohužel jsem měl za život jen jednu partnerku a rodičům to začíná být podezřelé. Neustále mě bombardují dotazy na přítelkyni, vnoučata, kdy se odstehuji s nějakou dívkou a podobně. Na nic z toho bohužel nikdy nedojde, protože svou pritekyni už nějaký pátek mám. Bohužel vnoučata jaksi nepřichází v úvahu. Začínám být dosti psychicky na dně, uvažoval jsem i o sebevraždě.. Když jsem s nimi, jsem šťastný.. Bohužel, pak člověk přijde domů a doma nikdo, jen rodiče s jejich neustálými dotazy. Neustále hádky a rozbroje... Nechci se léčit, ani to tlumit... Jsem rád za to jaký jsem, alety okolnosti kolem mě dovedou k šílenství. Myslíte že bych to měl rodičům říct? Hezký den.