Mám vážně problém?


Dobrý den, chci se zeptat, jestli je správné snažit se ignorovat a potlačovat svoje sexuální fantazie nebo jim naopak dávat volný průběh ve své mysli a třeba i začít vyhledávat osoby, se kterými bych je mohl realizovat. Dělá mi problém přijmout skutečně, kdo jsem a stále si kladu otázku proč na tyto musím myslet.

Je mi 17 let, jsem panic a cca 3 roky jsem byl závislý na pornu což mě dovedlo k vyhledávání čím dál "horšího" obsahu, co se týče morálky v sexu. Začal jsem se zajímat o BDSM a pochopil jsem, že jsem switch. Nevím jestli bych byl schopný mít normální sex nebo vztah, kde jsou si partneři rovnocenní, nevím jestli mě to vůbec láká. Také jsem začal sledovat a zajímat se o řadu jiných úchylek a fetišů. Některé mi nedávaly spát a přišel jsem na částečně o své sebevědomí (hlavně dřív). Naštěstí od porna jsem se snažil nějakou dobu odvykat a nyní to už pro mě není problém, samozřejmě se musím stále hlídat a vím, že porno už nemůžu vyhledávat jinak bych do toho znovu spadl, což nemá žádná pozitiva, jen výčitky a myšlenky na sebevraždu, dříve jsem kvůli tomu měl hodně deprese (někdy se mi to nepodaří, ale opravdu se snažím a závislý už nejsem).

Se svými pocity a natož fantaziemi se nedokážu nikomu blízkému svěřit. Proto jsem se rozhodl zeptat Vás, jestli mám šanci tyto pocity a touhy nějak potlačit a žít normální život, alespoň co se sexu týče. Dá se s tím něco dělat? A jestli tak co prosím? Nebo se s tím musím naučit žít? Znamená to, že bych se měl i přesto tyto touhy snažit v sobě potlačovat nebo je podporovat a případně v budoucnu vyhledat partnerku podobně zaměřenou, ačkoli to co chci není morální?


PS: Nejde to vepsat do "Kde jste se o nás dozvěděli:" tak to napíšu sem; už nevím proč, ale zjišťoval jsem si něco o Voyeurismu na wikipedii a tam jsem narazil právě na tento projekt. Zaujalo mě tam podle mě velice zajímavé a výstižné heslo: „Nemůžete za své pocity, můžete za své činy.“
PS2: Pardon, že je to tak dlouhé, ale potřeboval jsem to napsat vše.